"Přehodnotit hodnoty - co by to bylo? Musí (už) zde být všechna spontánní hnutí, nová, budoucí, silnější: jenže tu jsou ještě pod falešnými jmény a odhady a neuvědomila si ještě sama sebe."
Friedrich Nietzsche: Vůle k moci (Přehodnocení všech hodnot)

Má-li se kdokoliv zabývat otázkou hodnot v dnešní době, těžko začít u někoho jiného než u proroka jejich přehodnocení. Nietzsche psal v době, kdy civilizace, v níž žijeme, prožívala svou první velkou krizi. Zaznamenal to i jeho o generaci starší kolega z basilejské univerzity Jacob Burckhardt. Tento historik poukázal na konec myšlenky pokroku v dějinách. Nietzsche, který s ním sdílel obdiv pro renesanci, promýšlel civilizační krizi v širších souvislostech. Její základy spatřoval ve svých pozdních dílech v údajně "dekadentní" morálce ztělesňované křesťanstvím. Podlehl přitom jedné iluzi, které i mnozí naši současníci podléhají. Domníval se chybně, že křesťanství je stále ještě dominantním náboženstvím jeho doby a zuřivě se prodíral do dávno otevřených dveří. Hlásal smrt Boha a nevěděl, že civilizace má již nějakou dobu křesťanského Boha Otce za mrtvého a že nanejvýš uznává boha filosofů, případně humanistů. 

Zůstává ovšem v platnosti jeho požadavek přehodnocení všech hodnot, dokonce dnes zní ještě naléhavěji, protože si tuto nutnost uvědomuje mnohem více lidí. Kladou sobě i druhým otázky týkající se povahy, budoucnosti a možností záchrany (v módě je dnes naivní výraz "udržitelnost") naší civilizace. Hlasy volající SOS se velmi různí, ba dokonce si protiřečí. Někdo zoufá nad stavem "západní" civilizace, druhý ji chce hájit i s jejím způsobem života před najatými nájezdníky zvenčí. Jedni se dovolávají "křesťanského základu" naší civilizace, jiní obhajují její sekulární a tolerantní charakter. Tu se ozve obhájce humanismu, jindy zas slyšíme nářek nad "koncem Evropy". Jak si to lze vysvětlit?

více >>>